Založeno 1993
Odpověď: Hlavní důvod je u elektrokotle absence pasivního chlazení a schopnost z odpadního tepla chlazení ohřát užit.vodu. Už tady máte obrovské úspory el.energie. Zemní výměníky si aplikujete jednoduše do základů domu za cenu pouze levného potrubí . Dále si uveďme zjednodušený modelový příklad. Budeme předpokládat provoz topení 5 hodin denně po dobu 6 měsíců v roce , ohřev užitkové vody 2 hodiny denně po celý rok a cenu el. energie 6 Kč/kWh:
a) tepelné čerpadlo KTC o výkonu 6 kW s topným faktorem 4 (2,5 při ohřevu TUV) bude mít spotřebu el.:
Topení:
6 (výkon TČ v kW) : 4 (topný faktor) = 1,5 (příkon el.v kW/h) x 6 (cena v Kč za 1kW/h) = 9 Kč/hod.
9 (spotřeba el.energie v Kč/hod.) x 5 (hod.denně) x 180 (dní) = 8 100 Kč za topení
Ohřev vody:
6 (výkon TČ v kW) : 2,5 (top.faktor) = 2,4 (příkon el.v kW/h) x 6 (cena v Kč za 1kW/h) = 14,40 Kč/hod.
14,40 (spotřeba el.energie v Kč/hod.) x 2 (hod.denně) x 365 (dní) = 10 512 Kč za ohřev vody
Celkové náklady na topení a ohřev vody TČ za rok: 18 612 Kč
b) elektrokotel s totožným výkonem 6 kW bude mít spotřebu el.:
Topení:
6 (výkon=příkon elektrokotle v kW) x 6 (cena v Kč za 1kW/h) = 36 Kč/hod.
36 (spotřeba el.energie v Kč/hod.) x 5 (hod.denně) x 180 (dní) = 32 400 Kč za topnou sezonu
Ohřev vody:
6 (výkon=příkon elektrokotle v kW) x 6 (cena v Kč za 1kW/h) = 36 Kč/hod.
36 (spotřeba el.energie v Kč/hod.) x 2 (hod.denně) x 365 (dní) = 26 280 Kč za ohřev vody
Celkové náklady na topení a ohřev vody za rok: 58 680 Kč
Ušetřeno 40 068,- Kč!
Topný faktor TČ jsme záměrně uvedli nižší než je ve skutečnosti! Skutečné hodnoty máme naměřené a ověřené a kolidují s modelovým výpočtem.
Odpověď: Veliký a to hlavně do spotřeby el. energie. TČ vzduch-voda „neumí“ pasivně chladit, takže chladí kompresorově s mnohem vyššími náklady. I přes veškeré technické vymoženosti, kterými se výrobci TČ „vzduch-voda“ chlubí, fyzikální zákony nemohou obejít. Pokud v zimě TČ „země-voda“odčerpává teplo ze země (např.+5 °C) , bude na tom zaručeně lépe než TČ „vzduch-voda“které odčerpává okolní teplotu vzduchu (např. mínus 10°C) .TČ „země-voda“ má tedy prokazatelně lepší účinnost, udává se až o 20%.
Odpověď: Ano je to možné. Týká se to především systémů s TČ „vzduch-voda“ v kombinaci se staršími nehospodárnými budovami. Vysoké tepelné ztráty takových objektů sice lze pokrýt patřičným výkonem tepelného čerpadla, to však běží v mnohem delších časových intervalech než u pasívních nebo nízkoenergetických objektů . Navíc při nízkých venkovních teplotách , kdy už TČ „nestíhá“ si pomáhá řada výrobců tzv. integrovaným bivalentním zdrojem, za kterým se schovává obyčejná el. topná jednotka. Skutečností je tedy fakt, že za těchto nepříznivých podmínek současně běží TČ a doplňkový elektrokotel.
Odpověď: V žádném případě! Vnímáme to obdobně jako si pořídit elektromobil a napájet ho benzínovou elektrocentrálou.
Odpověď: Jednoznačně tepelné čerpadlo. V první řadě, elektřina je zdroj budoucnosti a jistě „přežije“ plyn . Pokud budete počítat vstupní pořizovací náklady, nezapomeňte k „levnějšímu“ plynovému kotli připočítat desetitisíce za plynovou přípojku a komín. Je také třeba počítat navíc s každoročními náklady na revize komínu i kotle a „paušální“ poplatek za plynoměr. Pokud se nebudeme zabývat nebezpečností plynu, s tepelným čerpadlem budou náklady na veškerý provoz o desítky procent nižší . No a „ránou z milosti“ pro plynový kotel je absence chlazení, takže si případně připočtěte investice na pořízení splitové klimatizace a její spotřebu.
Odpověď: V budoucnu určitě. Nyní se však zaměřujeme především na začínající stavebníky převážně rodinných domů, pro které je náš koncept ideální a kde výkon našeho TČ KTC-5 plně dostačuje.
Odpověď: Nevyrábíme a ani vyrábět nebudeme. Chceme se zabývat jen těmi nejúčinnějšími a nejúspornějšími systémy. Čerpadla „vzduch voda“ mají nižší účinnost a nelze u nich aplikovat pasivní chlazení. Náklady na provoz jsou tedy nesrovnatelně vyšší než u našeho systému s KTC.
Odpověď: Výjimečně Ano, ale pak nevyužijete funkci pasivního chlazení ani ohřevu TUV z odpadního tepla při chlazení. Navíc otopná tělesa musí být navržena na nižší teplotní spád cca 45/39°C , tzn. musí být více naddimenzována než např. pro plynový nebo el. kotel.
Odpověď: Ano, pokud Váš dům vykazuje tepelné ztráty do 6kW a máte možnost instalace zemních výměníků nebo vrtů.
Odpověď: Jsme přesvědčeni, že nabízíme za příznivou cenu vysokou kvalitu a ryze český výrobek s výjimečnými funkcemi , které jeho návratnost oproti obdobným výrobkům výrazně zkracuje.
Odpověď: Rozdíl je obrovský především v nákladech na chlazení a pak samozřejmě i ve funkci. Běžná klimatizace k vychlazení budovy potřebuje chod kompresoru a ventilátory vnitřní a vnější jednotky. Pasivní chlazení naopak využívá přirozeného procesu ochlazení kapaliny v zemi , kdy na její cirkulaci stačí chod malého oběhového čerpadla. Rozdíl v nákladech na energii je tak řádově o stovky procent nižší než u klimatizace. Nespornou výhodou u pasivního chladícího okruhu je také naprosto jednoduchá a prakticky bezporuchová konstrukce.
Odpověď: Není to úplně jednoznačné. Na začátku chladící sezóny, kdy je země vlivem topení TČ (odčerpání tepla ) po zimě silně ochlazená, může být pasivní chlazení velmi intenzívní. Na konci léta je země již ohřátá předchozím chlazením a chladící účinek klesá. Podle všech našich zkušeností ale jde vše v součinnosti s venkovními teplotami a pokud je správně seřízen prostorový termostat , lze ve všech požadovaných dnech dosáhnout vždy příjemné teploty. Problém s nedostatečností může nastat pouze v prostorách, kde se často a ve velkém počtu střídají lidé , nebo se prostor nadstandardně ohřívá vlivem nějakých technologií. Do těchto prostor ale není KTC určeno.
Odpověď: Ne. Máme mnoho zpětných vazeb od klientů a máme samozřejmě stejný systém chlazení v našich kancelářích. Chlazení je naopak daleko příznivější a bez zaznamenaných jakýchkoliv respiračních potíží, jako to často bývá u běžných klimatizací. Předávané výkony jsou malé a naopak se chladí velký objem materiálu (beton. podlahy) proto vše pracuje pozvolně, přirozeně a s velkou setrvačností. Někomu samozřejmě může vadit chladná (nikoliv ledová) dlažba na bosé nohy, ale v horkých letních dnech je to spíše příjemné. Dnešní novostavby navíc již ve většině případů disponují rekuperací vzduchu, která zajistí „promíchání“ a distribuci ochlazeného vzduchu prakticky rovnoměrně.
Odpověď: Pasivní chlazení je zcela bezhlučné. Žádné kompresory, ventilátory, ani žádný nepříjemný suchý ledový vzduch.
Odpověď: Systém topení/klimatizace (přestupy tepla ve výměnících) je dimenzován na velmi malé výkony a nic takového nehrozí. Při letní klimatizaci bude mít podlaha pořád teplotu nad 20 °C, což jakoukoli kondenzaci vylučuje. To je již ověřeno na řadě instalací.
Odpověď: Jistě lze udělat řadu opatření, aby v pasivním domě byla i v létě přijatelná teplota a nemusel být klimatizován. Ale stojí to další náklady a omezuje to možnosti architektonických řešení. Mnohem jednodušší a levnější je postavit pasivní dům, ve kterém se s pasivní klimatizací počítá, dům se v létě beznákladově klimatizuje na tu nejpříjemnější teplotu, a přitom se nabíjí teplem zásobník pod domem. Bydlící jistě ocení možnost v létě přes den větrat, a přesto mít v místnosti příjemnou teplotu. Čím více se bude přes den v létě větrat a klimatizovat, tím více se bude zemní zásobník pod domem nabíjet. O nabíjení zemního zásobníku podají informaci teploměry na příslušných obvodech a po několika letech se vhodný letní klimatizační/nabíjecí režim najde a ustálí. Každopádně je navržený systém vytápění/klimatizace dostatečně robustní.
Odpověď: Předně vodárny musejí zajistit, aby Legionella v dodávané vodě nebyla přítomna. Pak není důvod ohřívač dezinfikovat a stačí teplou vodu ohřívat na teplotu 45-50 °C. Standardně dodáváme s ohřívačem el. top. jednotku jako záložní zdroj . Pokud by šlo o instalaci kde hrozí nebezpečí Legionelly, je možné touto topnou jednotkou kdykoliv manuálně dezinfikovat ohřívač. Na přání Vám však dodáme naše automatické zařízení „Antilegionella“ , které dezinfekci provede automaticky v nastavených intervalech.
Odpověď: Všude tam, kde není zaručena kvalita vody (např. městskými nebo obecními vodárnami) . Kritické mohou být studny a podobné zdroje vody, ale i případy, kdy se voda v zásobníku příliš často nevyměňuje používáním - chaty , víkendové pobyty apod.
Odpověď: Teplota vody 47°C v zásobníku na kterou TČ ohřívá, je teplota měřená v cca ½“ výšky zásobníku. Odběrová teplota ve vrchní části zásobníku se pak pohybuje kolem 50°C . Je to více než dostačující. Tepelná čerpadla všeobecně mají své limity a ohřev vody nad 50°C je již zejména pro kompresor TČ velikou zátěží, snižující jeho životnost. Proto si řada konkurenčních výrobců „pomáhá“ do vyšší teploty tzv. bivalentním zdrojem, za kterým se schovává obyčejná neekonomická el topná jednotka. My touto cestou nejdeme, protože je tu i další nesporná výhoda, výrazně menší usazování ve vodě rozpuštěných minerálů a tím i delší životnost zásobníku,potrubí,vodovodních baterií.
Odpověď: Odpovědět konkrétně by znamenalo lhát. Jako životnost TČ je všeobecně uváděna životnost kompresoru. Ta je ovlivněna hned několika faktory. Tím nejdůležitějším je doba provozu kompresoru a druhým výrazným faktorem jeho provozní zátěž . Výrobce kompresorů COPELAND SCROLL uvádí při optimálních podmínkách životnost cca 8 let (tj. 70.080 hodin) nepřetržitého chodu . Pokud máte tedy např. pasivní rodinný dům běžné velikosti a budete v něm topit 5 hodin denně po dobu 6-ti měsíců a ohřívat užitkovou vodu 2 hod. denně po dobu 12-ti měsíců , máme tu vzorec:
Topení v 1 roce : 6měsíců x 30 dní x 5hod. = 900 provozních hodin/rok
Ohřev vody v 1 roce : 12měsíců = 365dní x 2hod. = 730 provozních hodin/rok
Celkem provozních hodin kompresoru za jeden rok = 1630 hodin/rok
Životnost kompresoru : 70.080 : 1630 = 43 let
Toto je samozřejmě orientační příklad a životnost může být i výrazně delší nebo kratší podle způsobu užívání TČ.
Odpověď: Záleží samozřejmě na tom jak je TČ využito. Pokud jde o běžný každodenní provoz rodinného domu , bude návratnost mnohem rychlejší než např. při víkendovém provozu chalupy. Díky účinnosti a unikátním funkcím KTC jako je pasivní chlazení a využití odpadního tepla z chlazení pro ohřev užitkové vody je však návratnost opravdu mimořádně rychlá v obou případech . Je potřeba si také uvědomit, že s KTC už neřešíte další investice (jako je např. plynová přípojka, komíny, splitové klimatizace) . Návratnost tedy může být s přehledem do 1 roku.
Odpověď: Pokud nejste z oboru, ale máte šikovné ruce a dostatečné znalosti z oboru instalatér-topenář, tak určitě. Návod dostáváte s každým TČ. Pokud by však došlo k fatální závadě způsobené neodbornou instalací nebo nedodržením montážních podmínek, neuznáme Vám záruku.
Odpověď: V případě pouhého zakoupení KTC se záruka vztahuje na celé tepelné čerpadlo jako produkt. Musí však být odborně a dle našich pokynů nainstalováno. Záruka běží dnem prodeje. Pokud tepelné čerpadlo instalujeme my, platí záruka na kompletní dílo avšak pouze v rozsahu naší dodávky. Záruka běží dnem podpisu předávacího protokolu.
Odpověď: Samozřejmě že ano. Musí však být vše provedeno dle našich návodů a pokynů , které najdete v sekci „ke stažení“. V tomto případě plně zodpovídáte za bezvadné provedení, těsnost a hlavně čistotu systému v rozsahu Vašeho díla.
Odpověď: Zašlete nám dokumentaci od stavby nebo okótované náčrty , po upřesnění Vám v dohodnutém termínu vypracujeme cenovou nabídku. Pokud budete souhlasit, dohodneme se na další postupu a uzavření smlouvy o dílo.
Odpověď: Ať už zavoláte nebo napíšete, snažíme se vyhovět co nejdříve. KTC jsou opravdu výjimečně spolehlivá a podle našich zkušeností je drtivá většina „poruchových stavů“ zapříčiněná nevhodným používáním, zásahem vyšší moci , nebo zanedbanou údržbou systému. V 90% jsme schopni Vám poradit a odstranit poruchu po telefonu.
Odpověď: Samotné čerpadlo KTC je navrženo tak, že nevyžaduje žádnou údržbu ani servis . Minimální péči však vyžaduje jeho topný systém, stejně jako každý jiný. Především jde o pravidelnou pohledovou kontrolu tlaku teplonosné kapaliny a případné doplnění a těsnost systému. Dále 1x za rok kontrola a dotlakování expanzních nádob topení a zásobníku užitkové vody . Jednou za 5 let je pak vhodné zkontrolovat koncentraci (nezámrznou teplotu) teplonosné kapaliny v sytému.
